Bus Driver

Jako mladí kluci, možná v některých případech i holky, jsme si chtěli vyzkoušet stovky povolání. Od doktorů, přes anesteziology až po hlídače na parkovišti. Někde v tomto širokém spektru povolání se bude nacházet i řidič autobusu. Popeláři by namítali, že to je stejné jako u nich, akorát, že vozíme jiný druh odpadu. V mnoha ohledech mají bez výjimek pravdu. V Bus Driveru si zahrajete na řidiče autobusu se všemi náležitostmi, jež k tomu patří.

Známý scénář. Stojíme na zastávce, všude chlad a zima, trochu poprchává a máte půlhodinové zpoždění. A pořád to nejede, nadáváte. Nikdy vás však nenapadne se na to podívat z řidičovy strany, tak si to zkuste alespoň na počítači. Menu neosloví, ale je přehledné, je víceméně jasné, na co klikáte a co potvrzujete. V jednoduchosti je síla jak onehdá řekl někdo, jehož jméno není důležité. Pokračuje v jednoduchém konceptu autoři zachovali i způsob plnění úkolů, jež je rozděleno do několika pomyslných úrovní. Vše je nesmírně jednoduché, máte autobus a trasu před sebou, kterou byste měli zvládnout s co nejmenším zpožděním. Vyrážíme.

První mínus hry jako celku je zanedbaný jízdní model, který si tento název ani tak nezaslouží. Chová se to přibližně jako autobus, ale bohužel všechny jezdí stejně, jen se mění vzhled. Ovládání je dost tuhé, nevím, jak to je doopravdy, ale dejme tomu, že budeme vývojářům věřit. Máme před sebou první zastávku, prázdný vůz. S menšími obtížemi zastavíme, samozřejmě na území, kde by se bus měl zastavit, se netrefíme. Problémem je poněkud tuhá brzda, která má ještě svůj indikátor, který v další cestě bude hrát hlavní roli.

Na počáteční zastávce nastoupilo 6 lidí se zelenavým pozitivním indikátorem nálady, zavíráme dveře a vyrážíme. V levém dolním rohu je radárek, na který jsme zvyklí i v GTA, a který určuje dost přesně, kam máme dojet. Což autorům asi příjde jako málo a tak vám před nos ještě nakreslí šipku, abyste byli jo stopro jistí, že zatáčíme doprava. Před hlavní nemá ani moc cenu zastavovat a dávat přednost, protože zkrátka většinou tam nic nejede. Nyní přichází první zvrat, zatáčka. Vybrat to s tak tuhým ovládáním činí a zkušenějším řidičům nemalé problémy, nepočítaje blinkry, které musíte hlídat taky a to tak, že dost. V jiném případě vám hra strhne několik bodů. Na druhou stranu přidá, když řídíte jak máte. Pokračujeme. Na obzoru semafor, zelený. Dupneme na plyn, jako to dělá každý slušný chlápek. 50 metrů před semaforem vždycky naskočí žlutá a autoři prověří vaše „brzdařské“ umění anebo naopak, jak si poradíte s chabou akcelerací. Vybereme-li brzdu, tak je to o držku. Indikátor naskočí neskutečně rychle a za prudké brzdění se vás strhnou body, a pěkní zeleňoučí smajlíci našich přepravovaných osob se změní ve žluté nebo dokonce rudé vzteky. Stejně jsme to nestihli, přejeli jsme na červenou, další mínus. A čo čert nechtěl, odbočka doprava. Na blinkr nemyslíte a točíte volantem (promačkáváte klávesnici) co to jde. No a zastávka je hned vedle. Uf. Na uklidnění situace brzda a opatrné nasměrování autobusu zhruba na místo, kde lidičky vystupují. Krušné na první zastávečku.

Zavřeme dveře a takto pokračujeme dál a dál a dál a dál. Prakticky žádná větší změna. Nabízí se jedna otázka. Pokud tedy autoři jsou tak hnidopiští a chtějí mít vše, jak to je ve skutečnosti, tak proč při nabourání do jiného auta jsme schopni pokračovat v cestě? Většinou v takové situaci si z kapsy vyndá řidič mobil a hlásí nehodu. Zde to neplatí, akorát se zopakuje situace z předešlého odstavce a strhnou vám větší počet bodů. Poškození busu? Absolutně žádné. Zajímavé taky je, že za jízdu po chodníku moc trestů nepadá.

Takovýto výlet s busem a lidmi v něm vyvolá obrovskou míru frustrace, kterou „nezneškodní“ ani pořádný Heavy Metal. Za to vám autoři přichystali krásný uklidňující soundtrack, který by šel pouštět i na seancích pro nespavé. Všudypřítomný klavírek s dokola se opakující melodií vleze na nervy velice rychle. A taky proto, že hraje jen v menu, které je asi jediným plusem celé slátaniny od SCS Software.

Pamatujete na scénu z Červeného Trpaslíka, jak Rimmer přirovnával Listera k sendviči? Zde to sedí snad ještě mnohem více. Každá jednotlivost této hry je na nic, dokonce ozvučení „úspěšného“ dojezdu do cíle. Ale dohromady to tvoří, dá se říct, zábavný kus softwaru. Nemáte -li bouřlivou povahu a chcete se uvolnit, tohle je přesně hra pro vás! Namáhat mozek přemejšlením tady není potřeba, akorát jezdíte a občas nadáváte. Hru jsem dohrál do půlky, nemohl jsem dále snášet laciné lokace, ale musím přiznat, že mě to celkem chytlo a někdy i bavilo. Jak píší autoři někde v oblasti tipů, že ovládat bus není lehké (a to ani v jejich provedení) a že to zabere několik hodin, než se to naučíte, … zkrátka mají bezvýhradně pravdu. Každou zatáčkou jsem zvládal ježdění víc a více. Škoda jen toho jízdního modelu a celkové nezáživnosti hry, mohl to být krásný kousek, co by si zasloužil i 70%, ode mne dostane 45%.